Konečně včera pořádně sprchlo, takže pro někoho každovečerní zalévání květin na hrobech na chvíli ustalo. O hrob svých předků se totiž většina pozůstalých ve Starém Rožmitále pečlivě stará.
Za první republiky a určitě ještě dřív byla na starorožmitálském hřbitově v udržování hrobů dokonce jakási nevyhlášená soutěž. Nelze se ani divit – většina pozůstalých chce dát najevo, že jim na zemřelých příbuzných záleželo a záleží. A to je jistě lidské, pochopitelné a správné. Nic se však nesmí přehánět.
Před 90 lety, v roce 1932, už to na obecním úřadě ve Starém Rožmitále nevydrželi a vydali vyhlášku, že při prvním prohřešku dotyčný zaplatí pokutu 20 Kč a – bude-li chycen podruhé – už dokonce 50 korun. O jaký prohřešek tehdy šlo?
Každý chtěl mít svůj hrob, především na Dušičky, krásný. A tenkrát se obkládaly hroby drny a ty hrobníci pro své kunčafty ve velkém rýpali a řezali i přes zákaz na obecních pozemcích. Jak pak tyhle pozemky vypadaly, to si dovede každý snadno představit.
Pokuty se však týkaly jen těch, kteří dobývali drny ve velkém. Na druhé straně totiž obec jednotlivcům rýpaní drnů na základě vydaného poukazu umožnila, ale vždy jen pro jeden hrob.
Ničení obecních trávníků ve velkém však pokračovalo, a tak byla pokuta pro hrobaře zvýšena na drakonických 200 korun. Kolik jich ale bylo doopravdy do obecní kasy zaplaceno, to už jsme se z archivů nedozvěděli.
Dneska už ale drny dávno nestačí.
Hřbitov ve Starém Rožmitále v roce 1929. Foto: Václav Matoušek
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode