Cvokařské umění v umění - 3/5

Cvokař se dostal i na bankovky. Stalo se tak po 1. světové válce v Německu, které tehdy bylo vysáváno nepřiměřeně tvrdými válečnými reparacemi a potýkalo se s vysokou inflací, která se za pár měsíců změnila v hyperinflaci.

Mzda se vyplácela týdně či každý den. Zaměstnanci si chodili pro mzdu s kufry nebo s vozíky, aby mohli pobrat hromady inflačních peněz. Nejzávažnější důsledky měla inflace pro ceny potravin. Všichni proto spěchali nakoupit potraviny nebo zboží, protože za několik hodin mohlo být všechno mnohem dražší. Žena, která se posadila v kavárně, si mohla objednat šálek kávy za pět tisíc marek, ale když za hodinu platila, chtěl po ní číšník již osm tisíc.

Tiskárny tiskly další a další nekryté bankovky, a to jednak pod říšskou bankou, jednak pod vedením jednotlivých měst či společností jako městská nebo firemní nouzová platidla. Připojené nouzové platidlo si vydalo město Roda bei Ilmenau v roce 1921 a v rámci města s ním mohli obyvatelé platit a mít alespoň nějakou jistotu, že za něj něco dostanou. Nás zajímá sarkastický rub nouzovky. Je na ní cvokař jménem Rotschild vystupující před hospodou z poštovního kočáru, v němž ale jel zadarmo a bos. Forman posměšně volá na krčmáře ať se těší na kšeft, že mu přivezl Rotschilda!

Nouzovka v hodnotě 25 feniků, líc ...

.. a rub s cvokařem a cvočkem nahoře uprostřed