V první části naší minisérie jsme psali, že cvokařství bývávalo váženým povoláním. Nezapomněli na něj ani výrobci různých pochutin. Ti se totiž snažili připoutat zákazníky a tak pro ně vymýšleli různé sběratelské série, aby i nadále výrobek kupovali. A dost často to bývala různá povolání či turistické památky.
A tak je tomu ostatně i dnes, kdy dítka nutí nakupovat nešťastné rodiče výrobky, které by jinak nekoupili, ale koupí je, aby si potomek mohl zařadit figurku nebo obrázek, který mu ještě chybí ve sbírce. Jen třeba ona typická řemesla na začátku 20. století vystřídaly různí pidižvíci a podivné figurky z plastu, které dítě po dosbírání nejspíš stejně vyhodí. Na rozdíl od dřívějška, kdy sběratelské kartičky přinášely dětem vědomosti, ty dnešní slouží opravdu jen k vyndavání korun z peněženek.
Ukázky sběratelských kartiček jsou ze série řemesel, kterou kdysi přibalovala ke svým čokoládám švýcarská firma Nestlé a ke své kávě německý Tengelmann. Tento výrobce vydával i předtištěná sběratelská alba, do kterých si bylo možné kartičku zařadit.
Líc sběratelské kartičky Nestlé
Líc a rub sběratelské kartičky firmy Tengelmann
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode