Cestou necestou, blátem neblátem

Cestou necestou, blátem neblátem

Včerejší třetí ročník Hromnického vejšlapu měl sice o něco nižší účast než vloni, ale o to byl dobrodružnější. Není umění chodit po zamrzlé půdě nebo na sněhu, ale zkuste jít ve vyleštěných botičkách bahnem. To je pak zážitek! Ale protože přinášíme objektivní zpravodajství, musíme říci, že bahno, a pořádné, bylo až v závěrečné fázi čtyřkilometrového pochodu. Nikomu ani nevadil ostrý a studený západní vítr, který nechal účastníky zapomenout na to, že je teplých šest stupňů nad nulou. Vejšlapu se tentokrát zúčastnili i přespolní (například z Dobříše), kteří se o něm dozvěděli z našeho webu.

Cesta alejí, pod Voltuš a zpět do Starého Rožmitálu trvala hodinu a čtvrt. Červené tvářičky v hospůdce U splavu, kde hostinská Lucka Veselá připravila pro příchozí gratis pohoštění v podobě zelňačky a štrúdlu, dokládaly, že vejšlap stál za to. Tak za rok na shledanou!

Nezbytné foto do památníku na mostě v Luhu, odkud se ve 14 hodin vycházelo

Už po absolvování aleje ...

.. někteří - převážně ti blíž u země - pochod vzdávali.

Druhé tradiční fotografování bylo u památné lípy

Nahoře pod Voltuší vítr pořádně čechral vlasy

V sešupu zpátky do Starého Rožmitálu se peleton roztrhal

Bláta na botách, ale i kalhotách bylo po vejšlapu na kila

I letošní Hromnický vejšlap se vydařil