Část „soukromých“ skvostů chátrá

20. června 2016    Mladá fronta DNES, regionální mutace pro Střední Čechy

Autor: Marek Kočovský       

Desítky památek, které v kraji mají jiného vlastníka než obec či stát, jsou v dezolátním stavu

STŘEDNÍ ČECHY „Chudák Johanka, opět uvidí zámek v ještě horším stavu než před rokem,“ říká starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek v souvislosti s každoročním průvodem symbolicky vedeným někdejší českou královnou.

Návštěvníci města uvidí panovnici v ulicích i na náměstí už v sobotu, na „svůj“ zámek ale druhá manželka Jiřího z Poděbrad nesmí. Patří totiž americkému vlastníkovi, a navíc je už léta v dezolátním stavu.

„Nelze než konstatovat, že je mi to nesmírně líto. Je to opravdová dominanta města a navíc rodiště české královny,“ podotýká Josef Vondrášek.

Za osmnáct let v čele radnice se s majitelem Roderickem Marshallem sešel třikrát. Naposledy před pěti lety a znovu to podle starostových slov k ničemu nevedlo. „Co vím, tak v poslední době zaplatil nějaké pokuty a tím to hasne,“ dodává Vondrášek.

Sankce mu udělili příbramští úředníci, kteří mají z pozice obce s rozšířenou působností Rožmitál na starosti. Naposledy šlo o 800 tisíc korun. „Snažím se je vždy přimět, aby alespoň předkládali nějakou dokumentaci týkající se oprav,“ říká Dita Jobová z oddělení památkové péče stavebního odboru příbramské radnice. Zkušenosti z jednání se současným pánem někdejšího sídla Lvů z Rožmitálu má podobné jako kolegové z Rožmitálu. „Vždy naznačí, že něco udělá s pivovarem, že plánuje galerii či vinné sklepy. To je ale vše, mám pocit, že v tom nemá jasno,“ dodává Jobová.

Majitel nicméně alespoň zajistil propadlou střechu bývalého pivovaru, který je součástí zámeckého areálu. Avšak pouze tak, aby někoho neohrozila. „Jsou vstřícní, vždy slíbí rozsáhlé opravy, ale nic se neděje,“ doplňuje Josefa Vondráška tajemník rožmitálského úřadu Ivan Havel.

Rožmitálským tak nezbývá než se smířit se skutečností, že zámek tamnímu turistickému ruchu nepřispěje. Přitom podle Jindřicha Jiráska, který ve městě provozuje cvočkařské muzeum a o kauzu se zajímá řadu let, by mohl tvořit jakýsi trojúhelník historických skvostů spolu s někdejším pálffyovským sídlem v Březnici a zámkem v jihočeské Blatné. Posledně jmenovaný je navíc díky příbuznosti rodů spjat právě s pány z Rožmitálu.

Pokuty většinou nic neřeší

Historická dominanta města, proslulého mimo jiné působením autora České mše vánoční Jakuba Jana Ryby, je ale jen nejvýraznějším případem. „Ne ve všech případech jsou tyto nenahraditelné součásti našeho kulturního dědictví udržovány v dobrém stavu a využívány odpovídajícím způsobem. Řada z nich je vinou skutečného nezájmu vlastníka nebo z řady jiných příčin ohrožena,“ uvádí Národní památkový ústav (NPÚ), který v regionu na seznamu chráněných památek eviduje 4 436 staveb.

Památkáři připomínají, že ve středních Čechách jde především o velké zámecké areály. Téměř na spadnutí jsou ovšem také tvrze, klášterní komplexy a synagogy.

Potíže s chátrajícími stavbami, které vlastní soukromá osoba či firma, mají třeba hned v sousedním Příbramsku. V dezolátním stavu je po léta zámek ve Rtišovicích nebo někdejší panské sídlo v nedaleké Kamenné. Hned několik vlastníků měl koncem minulého století zámek v Pravoníně na Benešovsku, přibližně deset let už je majitelem stavby italská společnost.

„A od té doby zámek chátrá. V poslední době se o to hodně zajímá stavební úřad i památkáři. Dali majitelům vysoké pokuty,“ líčí situaci starostka Pravonína Jana Lapáčková. Pod nátlakem údajně majitelé zvažovali i převod památky na obec. „Taková varianta, bohužel, vůbec není možná. Náš rozpočet je 7,5 milionu, ale zámek by potřeboval tak pětkrát větší investici.“

Přimět majitele udržovat stavbu alespoň v mezích zákonných norem je však komplikované. „Tlak na vlastníky můžeme vyvíjet jen minimálně. Platné zákony se u nás, bohužel, příliš nedodržují ani v jiných oblastech,“ konstatuje Jiří Mrázek z Národního památkového ústavu. Jak dále upozorňuje, možnosti památkářů jsou omezené. Pokud je to možné, snaží se být s vlastníky alespoň v nějakém kontaktu.

Dobré zacházení s kulturními skvosty přitom nařizuje zákon o státní památkové péči. Vlastník je podle platné legislativy povinen na vlastní náklady pečovat o zachování památky. Musí ji udržovat v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením.

„Stávající památkový zákon umožňuje úřadům dávat vlastníkům pokuty. Mohou nařídit například instalaci okapů, aby netekla voda po fasádě. Mohou to udělat i na vlastní náklady a pak je po majitelích vymáhat,“ připomíná dále viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin J. Kadrman.

Ale do toho se podle něj úředníkům moc nechce, návratnost investice je totiž nejistá. Ideální nástroj tlaku na vlastníky spatřuje ve vyvlastnění. „Je velmi efektivní, díky vyvlastnění bylo v devadesátých letech zachráněno třeba Babiččino údolí. Pokud by to začal stát používat častěji, myslím, že by to bylo účinné,“ podotýká s tím, že je však nutné zvážit, co by se pak s památkou dál dělo. Musí pomoci město, obec, ale v některých případech prý také občanská iniciativa.

Podobně jako v případě nádraží v Ústí nad Orlicí. „Dala se dohromady skupina místních aktivistů, kteří se o něj začínají starat,“ dodává Kadrman. V případě velkých staveb, které vyžadují vysoké náklady na opravy, spolky či sdružení nestačí. Musí pomoci obec. V kraji může být příkladem, jak řešit potíže s chátrající památkou, Králův Dvůr. Tamní zámek byl rovněž v soukromých rukou a taktéž ve špatném stavu. Město památku odkoupilo a získalo i podporu od státu.

„Podařil se nám husarský kousek, dostali jsme dotaci nejen na rekonstrukci, ale i necelé tři miliony na koupi zámku,“ říká královodvorský starosta Petr Vychodil. Do zámku přesunuli městskou knihovnu a sídlí v něm jak senioři, tak místní romské sdružení. A historický skvost je navíc centrem tradičních městských slavností.

Fakta - Chátrající památky ve Středočeském kraji: Mlékovice – tvrz, okres Benešov Soutice – zámek, Benešov Střížkov – zámek, Benešov Pravonín – zámek, Benešov Bakov – tvrz, Kladno Hradenín – tvrz, Kladno Koleč – zámek, Kladno Zvoleněves – zámek, Kladno Klášterní Skalice – klášter, Kolín Lokšany – tvrz, Kolín Žehušice – zámek, Kutná Hora Chudolazy – vodní mlýn, Mělník Loukov – lovecký zámeček, Mladá Boleslav Studénka – zámek, Mladá Boleslav Brnky – zámek, Praha-východ Statenice – zámek, Praha-západ Kamenná – zámek, Příbram Rožmitál pod Třemšínem - zámek, Příbram Rtišovice – zámek, Příbram Olešná – zámek, Rakovník Zderaz – synagoga, Rakovník Pozn. red.: jde o výběr objektů, které jsou v rukou soukromých vlastníků Zdroj: NPÚ

Popiska k foto: Jinde to jde Opačným příkladem je třeba barokní zámekv obci Radovesnice I na Kolínsku, který se o víkendu po rozsáhlé rekonstrukci poprvé otevřel veřejnosti. Zahraniční majitel do oprav investoval desítky milionů korun, a zachránil tak památku před zřícením.