Babičko, proč máš tak velké oči?

Že pohádka může dopadnout úplně jinak, než ji všichni znají, o tom se přesvědčili všichni, kteří byli nedávno svědky příprav členek divadelního spolku při sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále na pohádkové vystoupení o zvířátkách. Divadelnice, už převlečené za různé čtyřnožce si zrovna chystaly texty, když se to stalo…

Děda Jiří nečekaně mezi divadelnice přiváží vnuky Tea a Karlíka

Babička Jana jde oba vnuky pozdravit, zapomene však, že má na sobě masku a kostým - v tomto případě ne vlka - ale medvěda

Malý Teo však v babičce vidí dosud nikdy neviděné zvíře a spustí ohlušující pláč

Utěšit jej přispěchá teta Šárka ...

... dokonce babička odhalí celou hlavu ...

... avšak nic platno. Snad Tea uklidní tatínek Michele

Teo však na nikoho nedá a vede si svou. Karlík za ním zatím ukazuje, že bude v životě kliďasem.

Nakonec babička Jana zvolá: Už nikdy nebudu zvířetem, ale jen a jen babičkou!