7. díl – Otevírání ofertů na stavbu mostu, vícepráce a rozpočet

V tomto dílu pokračujeme s vyprávěním, jak se v Luhu po osmi letech stavěl nový železobetonový most přes Vlčavu.

29. dubna 1934 se v obecní kanceláři uskutečnilo, jak se píše v zápise „otevření ofertů na stavbu železobetonového mostu přes potok v Luhu a zároveň projednání usnesení a schválení stavby této jednotlivému oferentu, tj. podnikateli stavby.

Starosta (Alois Kulovaný) oznámil, že byli vyzváni čtyři podnikatelé staveb písemně a osobně starostou doručeny nabídky staviteli Janu Koláři, Janu Jarešovi, mistru zednickému, oba z Rožmitálu p. Tř., ing. Bohumilu Štetinovi z Mirovic a pak staviteli Karlu Hourovi ze Sušice.

Do termínu podání nabídek došly pouze dvě nabídky – od Štetiny a Houry. Na schůzi se osobně dostavil stavitel Houra a prohlásil, nežli začnou otevírat oferty na stavbu mostu, že slevuje ze svého rozpočtu z celkového nákladu ihned jeden tisíc Kč. Po otevření nabídky Houry a po odečtení tisíce Kč dělala jeho nabídka 19 953 Kč. Nabídka ing. Štetiny činila 18 692 Kč. Jelikož v zadávacích podmínkách jest obsaženo, že zastupitelstvo není vázáno na nejmenší podání a může zadati stavbu podle svého volného uvážení, jak za dobré a vhodné uzná, tak po bedlivém vyšetření se zastupitelstvo rozhodlo jednohlasně stavbu zadati Hourovi, když ještě z celkového rozpočtu sleví.

Před otvíráním obálek Houra opustil místnost, teď by zavolán zpět. Dohodnuto, že most postaví za 19 000 Kč včetně úprav obou ramp tak, aby příjezd na most byl pohodlný. Houra dále prohlásil, že bere na sebe jednoroční záruku z celkového rozpočtového nákladu 10%, tj. 1 900 Kč a že dodá na obecní úřad záruční listinu“.

8. června, když už byla stavba mostu v plném proudu, se stavitel Houra dostavil na zastupitelstvo znovu. Obec totiž po něm žádala, aby prodloužil zděné rampy, přizdil taras od mostu k Ruslandu a postavil pět žulových sloupků se železným zábradlím.

Pokračujme ale zápisem: „Podle Houry to dělá celkový obnos as 5 700 Kč, a že se z toho nedá ničeho sleviti. Při jednání o tomto přihlásil se člen obecní rady Karel Červený, že tuto práci všechnu si vezme ve své režii též s členem obecní rady Františkem Synkem za obnos 4 000 Kč a že ji provedou podle propočtu stavitele. Jednohlasně schváleno toto levnější řešení.

Navážka bude se bráti ze dna potoka a velký kámen a štěrk z břehů kolem potoka. Navážka bude od vršku dlažby mostu urovnaná směrem ke mlýnu v délce 22 metrů a v šířce 6 m 20 cm. Z druhé strany od dlažby mostu směrem k alejím navážka prodloužena 25 m 60 cm, od mostu směrem do Kulovaného dvora 22 m a navážka směrem k Ruslantu v délce 24 metrů po celé šířce nábřeží, jen otvor pro odpad vody se nechá kolem zahrádky Feltových as 60 cm široký. Dále pak musí být přizděny rampy prodloužením as 4 metry po obou stranách ke mlýnu, ke straně Kulovaných též rampa prodloužena okrouhle as 4 metry a rampa k Ruslantu bude zřízena od vršku mostu až k pátému sloupku žulovému u nábřeží přiměřeně urovnána. Rampy tyto budou z kamene žulového na maltu vápennou a cementem svršky pokryté a vyspádování jejich. Ve všech rampách ke mlýnu budou osazeny dva žulové sloupky a směrem ke Kulovanému jeden žulový sloupek, v nichž budou zasazeny a opatřeny úhlovým železem (zábradlím), jako jest na mostě.“

Příště už v seriálu pokročíme až do 60. let, kdy se s Vlčavou začaly dít věci...

 Most z roku 1934 je týž jako tenkrát, jen byl vzhledem k současnému provozu několikrát zpevněn.