AKTUALIZOVÁNO v březnu 2020
Rozsáhlému domu č.p. 24 s přístavbami na křižovatce Rybovy a Cvokařské ulice se říká Petráňouc hospoda anebo Kulturák. A má, tak jako téměř všechna stavení ve Starém Rožmitále, zajímavou historii, i když u tohoto objektu bude asi většinu čtenářů zajímat spíš současnost než dávná historie.
V dřívějších dobách tento grunt a vedlejší grunt č.p. 25 tvořily jeden celek (viz 13. díl seriálu), na němž hospodařil jistý Jíra Placatka. Roku 1636, v době třicetileté války, koupil celý grunt Ondřej Stupka. V roce 1788 byl ale rozdělen na dvě poloviny, přičemž půlgrunt č.p. 24, který nás v tomto díle zajímá, prodali potomci Ondřeje Stupky v roce 1880 Josefu Petráňovi z Věšína. Starý pán Josef Petráň zde zemřel na výminku v roce 1929 ve stáří 87 let. V tom roce byl nejstarším občanem obce Starý Rožmitál. Tou dobou už ve statku od prvních let 20. století hospodařil jeho syn, opět Josef. Vedle sedlačení však začal provozovat také hostinec. Nejdříve se o hostinec staral sám, poté jej pronajímal.
V roce 1934 Petráň přistavěl k původní chalupě velký sál s jevištěm, a ve svém, tzv. Petráňouc rybníčku, choval pro štamgasty ryby a sekal led. O rok později však v 60 letech zemřel a koncesi na hospodskou živnost získal jeho syn, samozřejmě opět Josef. I vystřídalo se zde několik nájemců: Mašek, Opatrný, Proft, Metlička, Daniel Petráň a další.
Začátkem 50. let byla Petráňům hospoda znárodněna, zavřena a koncem desetiletí přidělena Lidovému spotřebnímu družstvu (LSD) Jednota. Přišli i noví hostinští: Bartoš, Kotrbatý, Chotěborský, Skuhrovec, Smrčka, Staněk…Od poloviny 60. let tohle byla jediná hospoda ve Starém Rožmitále, i když do konce války jich zde bývalo pět.
V říjnu 1971 začala demolice tanečního sálu z roku 1934, a za rok už se otevíral nový Kulturní dům, reprezentativní společenské zařízení města Rožmitálu (viz zpráva z 10. října 2012 https://www.staryrozmital.cz/news/a14-rijna-je-tomu-40-let-co-byl-otevren-ve-starem-rozmitale-kulturni-dum/ ).
Bývalý hostinec u Petráňů, nyní Kulturák, zažíval v 70. a 80. letech zlatou éru. Každou plesovou sezónu se v něm konalo alespoň 12 plesů, dále během roku na dvě desítky tanečních zábav, koncerty, schůze, oslavy atd. atd. Například v roce 1978 zde byly pořádány tyto plesy: 25.12. myslivecký ples, 13.1. ples vojenského útvaru, 14.1. TJ Spartaku, 20.1. Socialistického svazu mládeže (SSM) města, 21.1. ZV ROH mateřské školy, 27.1. SSM Starý Rožmitál, 28.1. Českého svazu požární ochrany (ČSPO) města, 4.2. ČSPO Starého Rožmitálu, 11.2. Sdružení rodičů a přátel školy při základní devítileté škole ve městě, 18.2. sportovní karneval TJ Spartak, 19.2. dětský karneval TJ Spartak, 24.2. ples státního statku, 25.2. Českého svazu rybářů atd. Kromě Karla Gotta vystupovali v Kulturním domě snad všichni známí umělci: Hudeček, Sovák, Menšík, Rotrová, Simonová, Špinarová, Tučný, Černoch a mnoho dalších. V té době zde točili pivo František Kučera a po něm František Urválek.
V roce 1987 bylo městem rozhodnuto o demolici staré části budovy, ve které byla restaurace, a o výstavbě moderního „závodu veřejného stravování“, jak se tehdy restauracím úředně říkalo, a o přístavbě samoobslužné prodejny Jednota. 17. září 1990 zahájilo pohostinství i prodejna, kterou vedla Anna Tůmová, a později Jana Vaňková, provoz.
V září roku 1991 byl celý objekt podle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků majetkových křivd vydán oprávněné osobě, bratrům Petráňovým. V Kulturním domě ještě dobíhala v zimě plesová sezona. Nájemcem se stala Milena Mezerová, po jejím odchodu se nic nedělo, v restauraci byla tma. Během posledních pětadvaceti let se sice našli odvážlivci, kteří se pokoušeli restauraci a taneční sál vrátit původnímu účelu, stále však nad nimi visel Damoklův meč v podobě snahy majitelů objekt prodat. Otevřením Společenského centra ve městě v září 1999 stejně bylo jasné, že dny restaurace u Petráňů čili Kulturního domu jsou sečteny.
V roce 1999 byl celý objekt ke koupi za 4 mil. Kč, v roce 2012 za pět a půl. V roce 2016 nabídlo město vlastníkům, že bývalý kulturní dům odkoupí za 2,1 mil. korun. Nabídka ale zůstala bez odezvy. Nakonec jej majitelé Josef Petráň a firma Activity Group rádi v roce 2018 prodali téměř za stejné peníze plzeňské společnosti s ručením omezeným Ready1.
Hostinec u Petráňů na přelomu 20. a 30. let. Za pozornost stojí vlevo dole zcela nový nástřešák s dráty elektrického vedení (elektřina byla do Starého Rožmitálu přivedena teprve v roce 1929, až sedm let po zavedení ve městě). Pod nástřešákem lze vidět obchod se smíšeným zbožím Daniela Petráně, jenž byl aktivním předsedou zdejší osvětové komise, která například organizovala odhalení pamětní desky Bartoloměje Sadílka a sjezd rodáků v roce 1930 (více ve 14. díle našeho seriálu).
Přístavba tanečního sálu k hostinci v roce 1934.
Stavba nového moderního sálu na jeho místě v roce 1972.
Takhle vypadá objekt v současné době. Nedá nám to, abychom ještě níže nezveřejnili fotografii z letošního léta, ze které dýchá naprostá idyla, kterou zde dovedla vytvořit dosud poslední nájemkyně, hostinská Lucie Veselá. To už ale bohužel patří dávné minulosti.
Příště: Boudy u potoka v Luhu
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode