Diplomantka Jindřiška Králová našla na konci 70. let v archivu nástupnického věšínského družstva Kovo protokol z mimořádné valné hromady, která se konala 13. dubna 1919. V zápise se píše:
„České družstvo pro výrobu cvočků v Rožmitále přípisem svým ze dne 30.3.1919 žádá o navázání obchodních styků ohledně společného postupu v prodeji a nabídkách tak, aby obě korporace stály samostatně vedle sebe. Usneseno:
1. Rožmitálské družstvo se zavazuje vůči věšínskému družstvu a naopak, že ceny hřebíků budou dodržovat stejnoměrně v obchodě pro obchodníky a prodávati budou za stejných podmínek obchodních.
2. Jednotlivé korporace se zavazují vůči sobě solidárně, že nebudou obchodníkům, kteří zaměstnávají současné dělníky v našem odboru, respektive, kteří zaměstnávali tyto v době dřívější, vůbec své výrobky prodávati.
3. V případě, že jedna korporace od druhé by potřebovala určité druhy, zavazují se vůči sobě, že tyto sobě ze skladu dodají s 10% obchodní srážkou z ceníků obchodníkům.
4. Obě korporace učinily společný postup ohledně státní garancie a před zakročením žádosti uvede každá korporace obnos, jež žádá, jeho výši, aby garancii stát zaručil pro každou korporaci samostatně.
5. Postup další činnosti musí býti společný a obě korporace mají práva oboustranně nahlédnouti do obchodních knih, zdali podmínky jsou dodržovány.“
Nové starorožmitálské družstvo zvolilo stejný obchodní model jako věšínské a drželo stejné výkupní a prodejní ceny. V poválečné nuzné době především nahradilo skupovatele neboli překupníky a o jejich zisk se po odečtení nákladů družstevníci rozdělili.
Pokračování zítra.
Cvokaři Starého Rožmitálu na společné fotografii v roce 1915
Cvokaři nesoucí své výrobky k překupníkovi (pozdější ilustrační fotografie)
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode