14. října před 40 lety byl otevřen ve Starém Rožmitále kulturní dům

V šedesátých letech si rožmitálští občané už začali nahlas uvědomovat neutěšenou situaci ve společenském a kulturním vyžití ve městě, protože nebylo kde pořádat ani plesy, ani koncerty či jiné podniky.

V únoru 1966 na plenárním zasedání Místního národního výboru poprvé kritizoval nedostatky v kulturním životě města Vladimír Šanda. V Rožmitálu byla sice tři pohostinství, ale ani jedno nemělo pořádný sál. Na Plzeňce, kam od vedle zaváněl zápach z ustájeného hovězího dobytka, nebylo ani pořádné topení, sokolovna byla postavena a zařízena pro cvičení a chátrala, a v jediném pořádném sálu v Odborovém domě (dnes Panský dům) byl zřízeno kino.

Odpověď na Šandovu připomínku od funkcionářů města i okresu však zněla: „Žádný kulturní dům naplánován není a stavební podniky ani nemají volné kapacity. Leda...Ledaže byste si kulturák postavili svépomocí sami.“

Chytrým hlavám nedala vnuknutá myšlenka spát.

A tak o pět let později začala přístavba a přestavba hostince Jednoty ve Starém Rožmitále na kulturní dům s velkým sálem. V sobotu 29. srpna 1971 zde ještě požárníci pořádali pouťovou zábavu, druhý den ráno začali s dalšími brigádníky budovu bourat. Pro řízení stavby se podařilo získat stavitele Ludvíka Jiříka, interiér navrhl architekt Svatopluk Janke a stavebního mistra vykonával Antonín Pazderník.

Za rok, 14. října 1972, byl nový kulturní dům za veliké účasti občanů z celého města slavnostně otevřen. Všichni, kteří se o tuto stavbu v akci Z (od slova zvelebovat) zasloužili, převzali toho dne vyznamenání. Na stavbě v hodnotě 1 704 000 Kčs odpracovali občané ze Starého Rožmitálu i města 5 300 brigádnických hodin.

Po roce 1989 se společenský sál stal součástí restitučních nároků původních majitelů restaurace u Petráňů a prodělal různá období – od těch nejhorších, kdy se stal montážní halou, až po ty lepší, když se v posledních měsících vrátil původnímu účelu. Současní nájemci však tonou v nejistotě pokud jde o budoucnost, neboť celý objekt je už řadu let v nabídce realitních kanceláří s určením mimo jiné jako - objekt vhodný pro výrobu!

Tohle není prvomájový průvod. To zvědaví občané Rožmitálu si jdou 14. října 1972 prohlédnout právě otevíraný Kulturní dům.

Elegantní společenský sál.

Ještě elegantnější tzv. modrý salonek, jehož stěny byly pokryty modrotiskem.

Černíci, nejslavnější rožmitálská kapela 60. a 70. let hraje v novém kulturním domě.