11. díl – Kontrola z kraje odhalila to, co už v obci věděl dávno každý

V roce 1981 začal o problému s Podzámeckým rybníkem jednat odbor vodního a lesního hospodářství Středočeského kraje. Konstatoval, že podél rybníka byla vybudována obtoková strouha, která je v roce 1981, kdy se provádí šetření, už zarostlá a zanesená. Tato strouha je dimenzována na převádění malých průtoků. Výsledek kontroly? Nedostatečné odtokové možnosti obtokovou strouhou a betonový jez jsou příčinou záplav. Tedy to, co ve Starém Rožmitále už dlouho věděl každý.

O konaném šetření byl proveden zápis, ale zase se nic nedělo.

Kontrolní zpráva odboru vodního a lesního hospodářství Středočeského kraje tedy konstatovala, že to Blatná udělala špatně, a že zaplavení obce Starý Rožmitál způsobuje příliš vysoký betonový přelivný jízek potřebný na vzdouvání vody pro zajištění potřebné výše hladiny v obtokové stoce. Rovněž se ve zprávě psalo, že v potoku od jezu asi 300 m proti proudu jsou navíc značné nánosy v korytě a břehy jsou zarostlé dřevinami. Hladina potoka je nyní (v roce l981) vyšší než před výstavbou jezu.

Z kontrolní zprávy ještě citujme, „že terén v okolí jízku se na přilehlých pozemcích zvýšil za patnáct let o 65 centimetrů. Tok je značně zanesen, což jde samozřejmě odstranit, ale odtokové poměry se od roku 1967 radikálně změnily rozsáhlými melioračními úpravami v okolí Rožmitálu. Z toho jednoznačně vyplývá nutnost snížit stávající jízek asi o 40 cm, čímž by mělo dojít k bezpečnému průtoku stoleté vody i za stávajících odtokových poměrů.“

Státní rybářství Blatná bylo ochotné jízek snížit, ale jen o 20 centimetrů. Občanský výbor ale trval na jeho zrušení, to ale blatenský státní podnik nechtěl připustit.

Ještě v roce 1981 byly Městským národním výborem v Rožmitále vykáceny v délce asi 150 m od jezu proti toku náletové vrby a jiné dřeviny a byla ponechána pouze jedna vzrostlá olše. V roce 1982 měly být vykáceny břehy až na konec obce v Ruslandu. (Prořezávka břehových porostů vyplývala z § 10 vodního zákona jako povinnost bez povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu).

4. listopadu 1981 MěstNV slíbil, že v zimě 1981 bude tento úsek potoka značně rozšířen a prohlouben a budou odstraněny veškeré, některé až třicet let staré, divoké skládky na březích. Také bude asi dva a půl krát rozšířen začátek odtokové strouhy, jež bude asi ve stopadesátimetrovém úseku prohloubena.

Ale o odstranění jízku a zlikvidování obtokové strouhy nikde nepadlo ani slovo. V roce 1983 náhle zemřel Adolf Kulovaný, aniž se dočkal zadostiučinění za svůj dlouholetý boj proti úřední aroganci. Ostatní občané ale v jeho boji pokračovali. Ještě v tomto roce se obrátili se stížností na Federální shromáždění Československé socialistické republiky, ale ani to nepomohlo. Plnění plánu v produkci ryb se nesmělo narušit.

Až konečně v roce 1992, téměř po třiceti letech, byl betonový jez při ústí Vlčavy do Podzámeckého rybníka odstraněn a současně byla také zlikvidována obtoková strouha.

Pak byl deset let klid, až v roce 2002 ...

Podzámecký rybník je spolu se zámkem a farním kostelem dominantou rožmitálského údolí.

Náletové dřeviny v ústí Vlčavy do Podzámeckého rybníka.

Výlov Podzámeckého rybníka v dubnu 2013. Foto: Jan Kožíšek.

Podzámecký rybník v roce 1915.