10. díl – Jaké byly ceny na začátku a na konci války

V tomto pokračování se podíváme pro změnu do knihy Rožmitál 1230 – 1930, ve které je popsána situace v Rožmitále na konci války, kdy se zásobování obyvatelstva zcela rozpadlo, hlad vrcholil a i potravinové lístky se nedalo nic sehnat.

„Každý se snažil opatřit  si zboží potají.  K tomu ještě peníze nerady byly přijímány. Zboží se dostalo nejlépe opět za zboží. Nastal výměnný obchod, jako před dávnými časy. Ježto zboží bylo čím dál tím méně, jeho cena, čím déle válka trvala, rapidně stoupala. Vláda sice stanovila maximální ceny, nikdo nesměl prodávat dráž, ale toho nikdo nedbal.  Obchodu se též uchopili mnozí překupníci. Ti nakoupili zboží a obratem je prodali mnohem dráž. Lid jim dal okřídlený název keťasové (zkomolenina z německého Kettenhändler – „řetězový obchodník)

Srovnání cen před válkou a v roce 1918:

                                   1914              1918

1 kg pšenice                20h                15K

1 kg másla                  2K                   70K

1 kg sádla                   2K                   60K

1 kg hov. masa           1,20K              12 K

1 kg vepř. masa          1,20K              50K

1kg kávy                     4,80K              160K

1 kg mýdla                  56h                  60K

1 kg cukru                   90h                 20K

1 l mléka                     20h                1,20K

1 vejce                        6h                  1,20K

1 q slámy                    5K                   80K

1 q sena                      6K                   160K

pár koní                      700-1000K     až 40 000K

1 kráva                       300-400K       až 8 000K

1 husa                         6K                   80K

pár bot                       16K                  200K

1 košile                       2-3K               80-100K

Jakost potravin, látek aj. byla čím dál horší. Mnohé zboží vůbec nebylo. Mnozí lidé putovali za živobytím s batohem na zádech až do mlýnů a statků na Blatensko, Březnicko a Mirovicko. Lid, hlavně ovšem děti, trpěl podvýživou, nebezpečně se šířila tuberkuloza.

Aby lid více využil bohatství hub v našich lesích, pořádán v Rožmitále od 7. do 12. srpna 1916 houbařský kurz, řízený učitelem Kučerou z Bělčic, účastníků bylo přes sedmdesát.

Též výčep piva a výčepní doba byly omezeny. Na osobu a den stanoven jeden litr. Čepovat se smělo ve všední den jen od 7 do 10 hodin večer, v neděli pak od 4 odpoledne do 10 večer. Ježto byl stále větší nedostatek ječmene, vařeno pivo v Rožmitále v roce 1917 z pýru a prodáváno 1 litr za 1,20K.“

Účastníci houbařského kurzu v roce 1916 v Rožmitále. Foto: Cvokařské muzeum Starý Rožmitál.