1. díl – Popis výchozí situace

Nemůžeme náš nový seriál začít jinak než popisem potoků a potůčků a také rybníků, kterými protékají (či je většinou obtékají). Všechno vodstvo z jižních svahů Brd se spojuje v údolí, kde leží Starý Rožmitál.

Vodoteče nad Starým Rožmitálem krásně popsal v roce 1926 učitel Václav Matoušek v pamětní knize obce. Ocitujme tedy jeho text jen s malými vsuvkami, které se vztahují k současnosti.

„Skalice (správně Vlčava, Skalicí je říčka až od Březnice) vzniká v údolí spojením několika potoků a jest nesnadno udati, který jest hlavní. V lesích huteckých sbírá prameny potok Hutecký neb Kotelský, jenž teče odtud k východu, protéká rybníky u Hutí a brzy po tom vtéká do Obžery. (Dnes se dříve nazývaný Kotelský potok píše na mapách jako Vlčava.) Do Obžery teče též potok Bukovský, který vzniká poblíž Záběhlé, teče pod Červeným vrchem a poblíž silnice k Bukové. Tu protéká dva menší rybníky a pohání mlýn s pilkou; odtud teče dál k Věšínu, kde také plní několik malých rybníčků a žene pilku. Od tohoto potoka odbočuje v Bukové menší rameno, jež teče do Nového rybníka. (Dnes Bukovský potok z Nového rybníka vytéká a dělí se na dva toky. Mohutnější vtéká mezi Obžerou a Ruslandem do Vlčavy, menší je sveden potrubím do tehdy ještě nepostaveného Farského rybníka.) Do Nového rybníka vlévá se také potok (Nový potok) tekoucí od Nepomuku, který tam sbírá vodu několika pramenů. (Dnes protéká Sobenským rybníkem, jenž byl tehdy loukou).

Za Skalici (Vlčavu) potom možno považovati výtok z rybníka Obžery. (Dnes mapy uvádějí, že Vlčava pramení blízko chaty Roubenka poblíž Hengstu. Než dorazí do Obžery obtéká nyní dva Kotelské rybníky.) Po četných oklikách v podobě tiskacího S (dnes je koryto narovnané) spěchá Skalice (Vlčava) po půdě našeho katastru k mlýnu Podkostelskému přijavše na cestě výtok z Nového rybníka. Tu jest řečiště Skalice (Vlčavy) umělou mlýnskou stokou, kdežto přirozené řečiště k Luhu od Obžery vedoucí jest nyní částečně zasypáno". (Dnes teče jediným korytem podél nábřeží, koryto k mlýnu je zavezeno.)

Za časů, kdy Matoušek vodstvo u nás popisoval, zmiňoval v katastru Starého Rožmitálu následující rybníky: Podzámecký, Obžera, Nový, Petráňův rybníček, nad nímž býval rybník Nad pastouškou a ještě výše rybník Louže, dále již zrušené rybníky na farských lukách pod Novým rybníkem a silnicí na Věšín: rybníky V marku a Břívecký a rybníček Náhlík. Už za Matouškova života z nich byly louky. Loukou se stal po povodni v roce 1895 v obecních lesích i bývalý Sobenský rybník. Samozřejmě ještě přidejme menší či větší rybníky v Bukové a Hutech.

Dnes už neexistují ani Petráňův rybníček (dnešní parkoviště před bývalou hospodou u Petráňů), ani dva rybníčky nad ním a ani rybníky na farských lukách. Naopak byl obnoven Sobenský rybník a postaven Farský rybník.

Výchozí situace pro život s Vlčavou, především s její odvrácenou tváří, tehdy i dnes je tedy popsána.

Bývalý Petráňův rybníček pod kaplankami kolem roku 1910.

Jako pramen Vlčavy je dnes označeno  místo u chaty Roubenka.

Současný most na silnici 19/I k Věšínu nad Bukovským potokem.

Nový potok nyní protéká chatovou oblastí u Sobenského rybníka.