Jak to bylo v roce 1998 se zámkem

V Rožmitálském zpravodaji z března 1998 v rubrice Zprávy z rožmitálské radnice zveřejnil starosta města František Liška podrobný zápis z veřejného zasedání městského zastupitelstva, které se konalo 23. března 1998. Hlavním bodem bylo projednání a schválení smluv týkajících se zámku, Panského domu a budoucího společenského centra. Navíc starosta k materiálu připojil podrobný popis situace. Jistě nezaškodí po tolika letech zápis z Rožmitálského zpravodaje znovu doslovně publikovat, neboť postupem času dochází k záměrnému či neúmyslnému překrucování faktů z tehdejší doby. A kdo by měl být věrohodnější než starosta, který veškerá jednání s církví tehdy vedl. Doplňme ještě notoricky známý fakt, že v roce 1998 skutečně k dohodám s Arcibiskupstvím pražským došlo. Starostův článek jsme publikovali v Novinkách na čtyři pokračování v únoru roku 2016.

Citujme tedy jeho text:

„Zastupitelstvo vzalo na vědomí zprávu o činnosti rady.

Schválilo vyúčtování hospodaření za rok 1997. Zprávu přednesl předseda finanční komise pan František Leiterman. Následovala informace o připravované stavbě společenského centra Panský dům. Zastupitelé ji vzali na vědomí a stavbu schválili. Schválen byl návrh majetkoprávního vypořádání společenského centra Panský dům a související návrhy smluv

- smlouva o budoucí darovací smlouvě, týkající se oddělené části parcely a domu - „společenské centrum"

- zřízení věcných břemen k zajištění potřebného zázemí pro společenské centrum i pro hotel

- darovací smlouva týkající se oddělené části parcely a domu – „hotel"

- darovací smlouva týkající se zámku a pozemku v jeho bezprostřední blízkosti.

Jestliže budou k takto připraveným návrhům podány do 16. dubna 1998 připomínky, budou je zastupitelé projednávat. Podpis smluv je možný už od 17. 4. 1998.

V centru Rožmitlála pod Třemšínem již dlouhou dobu chybí společenský sál odpovídající svou velikostí a svými možnostmi počtu zdejších obyvatel. V obecním majetku žádný vhodný dům v minulosti nebyl. Po roce 1989, v období velkých majetkových transakcí, požádalo město stát, aby nebyl dán do dražby objekt č. p. 22 Panský dům. Následovala složitá jednání, při nichž se podařilo žádost prosadit. Převod na město byl ministerstvem schválen v roce 1992. Jednalo se o výjimku, která byla provedena v rámci malé privatizace.
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizací tehdy uznalo argument, že se jedná o městské kino - kulturní sál a že jeho prodej v malé privatizaci by vedl s největší pravděpodobností k likvidaci tohoto zařízení. Majetkový převod se tehdy uskutečnil mezi státním podnikem RaJ Příbram a Městem Rožmitál pod Třemšínem. Ovšem se závazkem, že případný restituční nárok církve bude vypořádán. Původním vlastníkem je totiž Arcibiskupství pražské.

Poslední nájemci Panského domu za éry RaJ Příbram dokončili dílo zkázy objektu do té míry, že hotel již nebylo možné dále provozovat. Restaurace na tom nebyla lépe. Město muselo pomoci s jejím zprovozněním. Vyplatilo se to. Dlouhodobé uzavření Slávie i Panského domu by bylo pro městské centrum špatnou vizitkou. Následovat by mělo zprovoznění budovy hotelu a její celková modernizace, včetně restaurace. To si vyžádá velkou investici. Město nemá důvod k takovému kroku, protože nebude vlastníkem ani provozovatelem.

Zájem města se tedy soustředil na část stavby přilehlou k hotelu, využívanou pro provoz kina, vhodnou k přestavbě na společenské centrum. Bylo třeba připravit takové řešení, které by nezpochybnitelným způsobem vlastnictví budoucího společenského centra městu zajistilo. To pro případ, že by v budoucnu byl přijat restituční zákon ve prospěch církví.
Objekt č. p. 22 je proto navržen k rozdělení na dvě části. O hotelovou část projevilo zájem Arcibiskupství pražské z titulu původního vlastníka. Druhá část, ve které je dnes kino, by měla podle připraveného návrhu zůstat obecní. Je připravena dohoda o zřízení věcných břemen v obou nově vzniklých objektech. To proto, že k hotelu bude třeba použít skladové prostory v přízemí společenského sálu a naopak v 1. patře skladové prostory společenského sálu zasáhnou do části hotelu. Restaurace i hotel by měly v budoucnu sloužit svému účelu.
Je připravena darovací smlouva ve prospěch Arcibiskupství pražského, které má v úmyslu hotelový provoz obnovit a restauraci zachovat. Pokud dojde k dohodě, počítá Arcibiskupství pražské s uvolněním části finančních prostředků na zahájení rekonstrukce budovy již v letošním roce. Je žádoucí, aby přestavba oddělené části „společenské centrum'' probíhala pokud možno v souběhu s rekonstrukcí oddělené časti „hotel". Počítá se se vzájemnou provázaností obou provozů.

(...jiná projednávaná problematika...)

Nedořešený majetkoprávní vztah existuje také u objektu zámku. Péče o takový objekt je drahou záležitostí a rozpočet města na ni zdaleka nestačí. Město objekt nevlastnilo ani v historii, vždy to byla záležitost bohatší společnosti. Už dlouhou dobu se hledal nejvhodnější způsob využití. Nebyl nalezen ani do roku 1989 v období prvních etap rekonstrukce, ani v době právě minulé. Proběhla mnohá jednání, ale solidní nabídka k dispozici stále nebyla. Při jednání s Arcibiskupstvím pražským o způsobu majetkoprávního vypořádání Panského domu se majetkoprávní vypořádání zámku ukázalo jako podstatná související záležitost.

 Poté, co Arcibiskupství pražské projevilo zájem o hotelovou část Panského domu, vyslovilo město názor, že pokud by k jejímu darování mělo dojít, měl by být současně darován i zámek. To proto, aby z obecního rozpočtu bylo sejmuto trvalé břemeno, které by nadále odčerpávalo peníze z oblastí, kde jsou mnohem potřebnější. Vždyť na dokončení rekonstrukce je hrubým odhadem potřeba ještě cca 150 - 200 mil. Kč. Jestliže máme příspěvek státu i s naším podílem zhruba ve výši 4 až 5 mil. Kč za rok, je na první pohled vidět, že konec je v nedohlednu. Ani nemluvě o následných provozních výdajích. V současné době našlo Arcibiskupství pražské investora. Jedná se o občana USA. který se svou společností poskytuje od roku 1990 právní služby v Bratislavě. S Arcibiskupstvím pražským je již delší dobu v kontaktu. Spolupodílí se na rekonstrukci některých pražských objektů. Rožmitálský zámek si hodlá dlouhodobě pronajmout. O svých plánech již informoval zastupitele na pracovní schůzce v zasedací místnosti radnice. Rekonstrukce by jeho působením měla dostat potřebné finanční zajištění. Je předpoklad, že své kroky bude s městem konzultovat a je možno jednat i o způsobu využití objektu. Svůj záměr ovšem hodlá realizovat pouze za předpokladu, že objekt bude patřit Arcibiskupství pražskému. Zastupitelé souhlasili s přípravou potřebných dokumentů.

Práce na rekonstrukci zámku by měly být i letos financovány z Programu záchrany architektonického dědictví, který existuje při ministerstvu kultury. I v letošním roce se počítá s finančním příspěvkem z tohoto zdroje. Předpokladem ovšem je, že město vloží také svůj podíl. Požadováno je 50%. V roce 1997 byla dotace z „programu záchrany“ ve výši 2,7 mil. Kč. Podíl města byl ve výši 1 mil. Kč. Práce byly soustředěny na opravu prolomené střechy, přezdění zborceného a zvětralého zdiva, výměnu a opravu konstrukcí krovu starého paláce. V současné době probíhají jednání o objemu prací a jejich financování v roce 1998.“

Tolik ze zápisu starosty města Rožmitálu p. Tř. Františka Lišky ze zasedání městského zastupitelstva 23. března 1998, který byl ještě téhož měsíce zveřejněn v Rožmitálském zpravodaji.