1921 byl založen dramatický kroužek divadelních ochotníků

Tento článek původně vycházel na tři pokračování v rubrice Novinky v únoru 2016. V lednu 2021 byl doplněn o nově získané informace.

Na středu 2. února 1921 byla svolána Danielem Petráněm, Václavem Květoněm a Karlem Matějkou do hostince Josefa Petráně ve Starém Rožmitále veřejná schůze, kde byl po delší debatě založen Dramatický kroužek divadelních ochotníků. Navázal tak na přetrženou tradici ochotníků z 19. století, neboť již 1861 se ve městě Rožmitálu objevil Spolek ochotnického divadla.

Hned na schůzi se přihlásilo dvanáct zakládajících členů, kteří složili po 20 Kč příspěvku. Činných členů bylo nakonec třiadvacet. Předsedou spolku byl zvolen Václav Blažek, místopředsedou František Kulovaný, jednatelem Josef Leiterman, pokladníkem František Mora, režisérem Karel Matějka a členy výboru se stali Stanislav Květoň, Václav Květoň, František Synek, Josef Flemr, Josef Svoboda a Josef Petráň. Z příspěvků, darů a z výtěžku divadelních představení bylo zakoupeno za pět tisíc Kč jeviště, které bylo uschováno v hospodě u Petráňů.

Následující tři unikátní fotografie ze začátku 20. let 20. století nám poskytla z rodinného archivu Věra Vaňková:

Představení starorožmitálských ochotníků bývala událostí pro celou obec. Tady jsou spolu s vděčnými diváky na dvoře hostince U Petráňů

Jedním z prvních představení po roce 1921 byla hra z venkovského života o pěti jednáních Diblíkova dceruška od Elišky Peškové. Horní řada první zleva režisér a herec Karel Matějka, Anička Petráňová, třetí muž neznámý, Josef Petráň, Marie Beranová, asi Šourek, žena vpravo neznámá; v prostřední řadě je zcela vpravo František Mora, ostatní nepoznáni; o ceduli se opírá Daniel Petráň, jenž působil jako nápověda, sedící dívka vedle něho je Márinka Petráňová, chlapec z druhé strany zůstal nepoznán

Dramatická scéna stejných herců ve stejných kostýmech ze stejné divadelní hry. Snímek ovšem nebyl pořízen na podiu Petráňovy hospody, ale kdesi venku

Za šest let do roku 1927 bylo sehráno 52 divadelních představení, a to 20 her vážných (obrazy ze života, dramata apod.), 30 veseloher a dvě dětské hry. Vždy se hrálo v hostinci Josefa Petráně. Mimo to byly za tuto dobu pořádány dva výlety, čtyři pomníkové slavnosti, šest plesů a několik večírků. Koncem roku 1927 měl spolek 25 činných členů a jednoho čestného, jímž byl spoluzakladatel spolku Karel Matějka, dobrý režisér a výborný herec, jenž hrával s úspěchem hlavní role a rád vypomáhal rolemi při výpravných hrách v Rožmitálu v sokolovně.

Za války nebyla zrovna do hraní divadelních her chuť a spolek zanikl.

Karel Matějka v 60. letech. Foto: Archiv Cvokařského muzea

Umělecká a divadelní krev kolovala v žilách i dalších generacím ve Starém Rožmitálu. A tak v roce 1955 byl při výrobním družstvu Kovostar ustaven dramatický odbor. V padesátých letech měl odbor kolem patnácti herců. Hrálo se tak dvakrát za sezonu opět u Petráňů, ale také ve Voltuši, Zalánech, ale i v Bělčicích či ve Hvožďanech. Za traktor se připřáhl valník pokrytý plachtou, kde se kromě ochotníků vezly i rekvizity.

Snem Karla Matějky, jednoho ze zakladatelů divadelního spolku v roce 1921 a vůdčí osobností znovuzrozeného kovostarského ochotnického souboru, bylo uvést Jiráskovu Vojnarku, na tuto roli měl dokonce vyhlídnutou Rosálii Kulovanou z Luhu, k tomu ale nedošlo.

Karel Matějka (1894 – 1978) bydlící v domku č. p. 64 v Železné ulici byl sice povoláním krejčí, ale ve Starém Rožmitálu i ve městě byl především známým organizátorem kulturního a spolkového života. Byl výborným režisérem i hercem a ještě k tomu šedesát let členem a funkcionářem sboru dobrovolných hasičů.

Začátkem šedesátých let 20. století hráli ochotnické divadlo František Fous, Jiřina Sýkorová, Jaroslava Homulková, Jiřina Kulovaná, Antonín Veselý, Jaroslav Kulovaný a řada dalších. Po celá 60. léta se hrálo jen v hostinci u Petráňů, kde byl vždy plný sál diváků. I v tomto období u divadla působil jako režisér a umělecký vedoucí Karel Matějka. Organizačně vše zajišťoval Josef Kala a kulisy maloval pan Farský. Ochotnický spolek skončil kolem roku 1965, kdy už v domácnostech začala panovat televize.

Snímek ze hry U pokladny stál z 50. let minulého století: V horní řadě první zleva František Leiterman, první zprava Alena Králová (roz.Kulovaná) a druhý zprava Karel Matějka. V dolejší řadě jsme identifikovali prvního zleva Ladislava Kalu, druhého zleva Josefa Poura, prvního zprava Josefa Kalu a druhou zprava Marii Fousovou. Foto: archiv Cvokařského muzea

Fotografie ze hry Na letním bytě, rovněž padesátá léta. Zleva Marie Kuzbachová, Zdenka Leitermanová a František Leiterman. Foto: Archiv Cvokařského muzea

V polovině 60. let tedy ochotníci ve Starém Rožmitále skončili. Padesát let se v obci nic nedělo až do roku 2013. Tehdy se dala v rámci sboru dobrovolných hasičů dohromady parta starších i mladších hasičů a především hasiček, kteří se nestyděli přijít na veřejnost a svérázným způsobem ji pobavit. Udělali radost lidem i sobě, neboť zjistili, že v nich dříme ohromný herecký potenciál. A tak když poprvé zahráli jednoaktovku s názvem Berková, hoří! při hasičském memoriálu Aloise Jedličky, viděli, že mají ohromný úspěch a přihlížející se náramně baví. Viz naši podrobnou zprávu ze hry. A tak od té doby zpestřují pravidelně společenský a kulturní život v obci a se svými hrami zajíždějí i za hranice vesnice.

Nevynechají ani oslavy narozenin svých kamarádů. Podívejte se třeba na video ze sedmdesátin starosty Sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále Jiřího Homulky v roce 2015.

Mezi nimi a ochotnickými soubory z dvacátých a padesátých let, je však podstatný rozdíl. Současní ochotničtí divadelníci nemají stálou scénu a kulisy a hrají v jakémkoli terénu. A co víc: Nepředvádí tradiční divadelní kusy, ale sami si hry – z historie Starého Rožmitálu – vymýšlejí a píší.

Současní starorožmitálští divadelníci