DO ROKU 1623

Hrad založil v polovině 13. století Oldřich z rodu Buziců a jako první začal používat ke svému jménu přídomek z Rožmitála. Poté jej vlastnil jeho syn Protiva, pak Protivův bratr Zdeněk a nakonec jeho nejmladší bratr Sezima. Roku 1347 dal Sezima podle vůle své manželky Scholastiky polovinu hradu, městečka a všech vesnic Arcibiskupství pražskému, což později vedlo ke sporům mezi Sezimovým bratrem Zdeňkem a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.

Roku 1436 zastavil král Zikmund arcibiskupskou polovinu plus jiné duchovní statky bratřím Zmrzlíkům ze Svojšína, brzy je však od nich vykoupili páni z Rožmitálu, kteří nepřetržitě vládli druhé polovici panství. Celé rožmitálské léno se tak dostalo opět do rukou tentokrát již Lvů z Rožmitálu, jak si mezitím častým používáním křestního jména rozšířili své příjmení.

Po smrti Zdeňka Lva z Rožmitálu v roce 1535 postupně jeho synové zadlužené panství rozprodali a slavný rod Lvů se uchýlil na Moravu.

O patnáct let později vykoupil hrad a Rožmitálsko od různých věřitelů Florián Gryspek z Gryspachu a stal se zde jediným pánem. Hrad nechal velkoryse přestavět na renesanční zámek, jak jej známe nyní.

Po bitvě na Bílé hoře a porážce českých stavů, v jejichž řadách aktivně působili Floriánovi potomci, císař Ferdinand II. Gryspekům rožmitálské panství v září 1622 zkonfiskoval. Císaře hned o něj požádal pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu a skutečně jej 8. července 1623 za odhadní cenu 63 111 kop, 8 grošů a 4 denáry dostal. Ještě téhož roku přinutil vdovu po posledním Gryspekovi, aby se vystěhovala z malého dvoru u zámku pod záminkou, že jej nechce nechat zpustnout. Zámek, město i Rožmitálsko zcela ovládlo Arcibiskupství pražské.

Více v knize Rožmitál po Třemšínem a jeho okolí vydané v roce 1930 Literárním kruhem a znovu vytištěné městem v roce 2005, v brožurce Podivuhodný příběh rožmitálského zámku od Jindřicha Háska vydané rovněž v roce 2005 a v knize Florián Griespek z Griespachu na Kaceřově od Romy Griessenbeck von Griessenbach z roku 2013.